Co zase dělají výživoví poradci špatně, protože to nevědí

Miluji knihy, obzvláště ty o výživě a zdravém životním stylu. V češtině, angličtině, němčině – to je jedno. Mám jich plnou knihovnu. Když vidím nějakou se zajímavým titulem, hned si ji prolistuju a když mě zaujme, koupím. Mám ráda knihy nové, nerada si je půjčuju v knihovně, chci aby měly jen mou energii. Někdy knihy kupuju i na internetu, ale zase jsem se tuhle napálila! Lepší je knihu prolistovat a až pak koupit. To vám radím. Já už se nenapálím! No nic.

Tahle kniha, o které píšu, říkala něco hanlivého o výživových poradcích, tak jsem byla zvědavá, co zas děláme špatně:) Když je školím, měla bych se dovzdělat na základě nejnovějších poznatků, vždyť co je psáno to je dáno. První polovina knihy nebyla špatná, nicméně samé obecné pravdy – říkám si, no to snad lidi, které učím, vědí „z fleku“. A tak jsem se dostala na kapitolu o dysmikrobii. Cha cha. Prý je to blud a zbytečně nafouknuté a nepřikládali by tomu význam. Chudák kniha letěla do kouta a můj syn si ji vítězoslavně odvezl na plastové tatrovce do svého úkrytu.

A tak bych chtěla něco napsat o dysmikrobii, tedy dysbalanci nebo chcete-li nerovnováze mikroorganismů v lidských střevech. Vzhledem k tomu, že jsem roky pracovala v mikrobiologické laboratoři a na web of science mám osm publikací, asi si to můžu dovolit. Zde je odborná definice dysmikrobie:

Střevo je největší imunitní orgán lidského těla,  produkuje víc protilátek než kterýkoli jiný orgán. Porušení rovnováhy mikroorganismů v trávicím traktu v důsledku selhání kontrolních mechanismů se označuje jako dysmikrobie. Při ní je zachována kvalitativní struktura, ale kvantitativně se vzájemný poměr mikroorganismů mění. 

Lidsky řečeno – když se narodí děťátko (přirozenou cestou) a je plně kojené, má 100% probiotickou, perfektně fungující mikroflóru, v rovnováze – no a ta děťátko chrání, určuje mu imunitu. Po zavádění příkrmů a pak později, jak stárneme – se zastoupení i složení mikroorganismů v našich střevech mění – no a to má výrazný vliv na imunitu. Nejsou tam jen mikroorganismy probiotické, ale také hnilobné, patogenní a všelijaké jiné. A taky tam tvoří všelijaké shluky, lepí se na sebe, okupují sliznici, atd. A trávení, štěpení i vstřebávání živin „vázne“. Čím starší „kus“, tím hůř. A je to dáno samozřejmě jak jinak, z největší části Výživou, tedy tím co jíme a pijeme. A je prokázáno, projedete-li web of science, přinejmenším tisíci studiemi, že tomu tak je a dysmikrobie je strašák dnešní doby, imunity atd……a základním kamenem pro vznik rakoviny a x dalších závažných chorob.

Byť je v oné knize citováno asi 500 odborných článků, je s podivem, že autoři nenašli ani jediný o dysmikrobii. Jak říkám, na plastové tatrovce bude té knize dobře:)

Radka Burdychová

probiotika 2

Záněty v těle a co to vlastně všechno obnáší

Na mých kurzech často hovoříme o zánětech v těle a jak vlastně vznikají. A jak se dají velice pozitivně ovlivnit stravou, nebo taky úplně zastavit. Co to ten zánět vlastně je?

Zánět je reakce imunitního systému na infekci či podráždění. Hlavními projevy zánětu jsou většinou teplota, otok, bolest anebo přímo narušení funkce postižených orgánů. Představte si to jako když vás bodne včelka nebo vosa, bodnuté místo zarudne, opuchne, svědí a pálí. To je akutní zánět, tedy okamžitá reakce těla na cizorodou látku-tedy jed včelky. Místo po bodnutí je pak nějakou dobu citlivé, bolavé – a pořád na něj myslíme a podvědomě jej chráníme a šetříme. A ono se postupně zahojí.

Chronický zánět probíhá skrytě, plíživě. Ale nedává o sobě dlouho fyzicky vědět. Útočí na vnitřní orgány i jednotlivé buňky a vede často k rozvoji nemocí. Problém je, že o chronickém zánětu dlouho nevíme a tak si ani vědomě nemůžeme „citlivá a bolavá místa“ šetřit. Často se tak chronický zánět vyvine v závažné onemocnění, které jakoby přišlo ze dne na den. Patří sem všechna kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, rakovina, autoimunitní onemocnění a taky třeba Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida no a taky záněty tračníku. A pak jsou další různé symptomy, které s chronickým zánětem souvisí. Například chronická nespavost a chronické bolesti.

Pokud své tělo znáte a máte základní (ale interpretované v dobrých souvislostech) vědomosti v oblasti výživy, můžete projevy chronického zánětu celkem dost dobře rozpoznat. Jsou to různé alergie, intolerance, horečky, zduření tkání, otoky, pálení, svědění, hnisavá místa… Ale většinou tyto často se opakující signály těla lidé ignorují anebo řeší farmaky a léky. Prostě si na „bolest z bodnutí včelky“ vezmou prášek, aby je to nebolelo anebo pilulku na spaní.

A jak to souvisí se stravou? Je to jednoduché, některé potraviny zánětům v těle cestu chystají, některé tvorbu zánětů omezují nebo dokonce zastavují. Jakýkoli zánět v těle brzdí metabolismus, zasahuje do něj a blokuje hojivé procesy a normální průběh biochemických drah (tedy trávení a využití potravin), působení enzymů a hormonů. Potraviny obsahující alergické bílkoviny navíc nejsou většinou dostatečně stráveny a stávají se součástí metabolického odpadu, který se hromadí v těle ve formě usazenin. Proto je prvním krokem v boji se záněty důkladná očista těla, tedy detoxikace a odkyselení. A nejlepším bojovníkem protizánětlivá neboli také zásadotvorná strava. Více v mých kurzech a na www.nutrirestart.cz.

Radka Burdychová

Titulka-s-panvi-rastr420x595