Už jste někdy jedli geneticky modifikovanou sóju nebo kukuřici? Určitě ano!

Dnes už existují geneticky modifikovaná rajčata, která vydrží déle čerstvá, rostliny tolerantní k herbicidům (sója, bavlník, řepka) a také plodiny odolné vůči hmyzím škůdcům (kukuřice). Díky zázrakům genetického inženýrství geneticky modifikovaných plodin přibývá. Je nebezpečné je jíst?

Troufám si říct, že každý občan ČR již určitě geneticky modifikovanou plodinu jedl. V Evropě je povolená kukuřice, sója a řepka. Kukuřice, z ní vyrobený kukuřičný sirup nebo fruktóza, sója a výrobky z ní – to se přidává prakticky do všeho. Jen si zkuste přečíst obaly potravin. Sice se uvádí, že potravina, která obsahuje GMO musí být označena – ale legislativa hovoří jasně – označení GMO je povinné až od příměsi 0,9%.

Narostla už někomu třetí nožička, druhá hlava nebo křidélko? Asi ne. Jíst geny totiž není nebezpečné, všechny živé organismy mají geny (tedy i rostliny). V každém jídle sníme asi čajovou lžičku DNA (genetická informace), z toho té případně modifikované objemově asi tisícinu špendlíkové hlavičky. A všechno umí naše tělo rozložit do malých kousků a strávit.

Genetická modifikace mikroorganismů se už léta využívá např.při výrobě piva, vína nebo lihovin, ale také inzulínu (který si píchají diabetici). Je tedy nebezpečná?

Spíše než konzumaci GMO plodin by se měl řešit jejich případný vliv na ekosystém, vždyť jeden nikdy neví….Nebo ví člověk všechno?

Máte dítě rozené „císařem“? A má často bolení bříška a „prdíky“? Samozřejmě…

Z dlouhodobých výzkumů vědců vyplývá jasná zpráva – existuje zásadní rozdíl mezi mikroflórou tlustého střeva dětí rozených přirozeně a dětí rozených císařským řezem. Děťátko je totiž při průchodu porodními cestami „kontaminováno“ mikroflórou maminky, což je pro jeho budoucí vývoj velmi zásadní pozitivní fakt. Děti rozené přirozeně a navíc plně kojené tak mají vyšší imunitu, menší problémy se zaraženými „prdíky“ a bolestmi bříška a celkově lepší trávení v porovnání s dětmi rozenými císařem.

Slyšeli jste už někdy o probiotikých bakteriích? Určitě ano, minimálně z TV reklam o jogurtech:) Aby mohl být mikroorganismus prohlášen za probiotický, musí mít řadu důležitých vlastností – a hlavně, musí prokazatelně zlepšovat trávení, zvyšovat imunitu, snižovat riziko průjmů či infekcí……a to opravdu splňuje jen málokteré. Probiotik není na světě známo mnoho a těch lidského původu, které lidem opravdu pomáhají, je jen několik. Kvalitní probiotikum by mělo mít svoje účinky podepřeno klinickými studiemi a bude také dražší. V jogurtech a mléčných výrobcích je ale nehledejte, za a) by to bylo moc drahé, ale spíš za b) lidské kmeny většinou velice změní chuť výrobku, samozřejmě negativně, takže ty by nikomu nechutnaly.

Proto se miminkům i maminkám předepisují probiotika ve formě doplňků stravy – tam jsou totiž humánní kmeny. Přitom nemusí být doplněk vzlášť pro děti a zvlášť pro dospělé, humánní kmeny se stejně všechny izolují ze stolice plně kojených dětí. Proč? Protože mikroflóra plně kojených dětí je plně probiotická!

Taky smažíte a vaříte na olivovém oleji? No fuj, všechno špatně. K tomu si ještě dejte margarín a na nemoci máte zaděláno…

Které oleje kdy použít?

Do salátů. Používejte všechny za studena lisované extra panenské či panenské oleje, např. dýňový, olivový, řepkový, sezamový. Výbornou zálivku vytvoříte smícháním panenského oleje s trochou citronové šťávy, eventuálně s trochou medu.

Tip: lněný olej, díky vysokému obsahu cenných tuků, velice rychle oxiduje. Proto je nutné uchovávat jej v menších tmavých lahvičkách, v chladu (lednice) a temnu, a spotřebovat jej do 14ti dnů po otevření.

Na vaření. Používejte oleje, které vydrží vyšší teplotu. Do 180 °C lze použít i olivový olej (ovšem ne extra panenský). Olivový olej používejte raději pouze při pečení v troubě nebo při pečení s nádobím s termoregulací, kde můžete teplotu lehce nastavit a dodržet. Při pečení a smažení na pánvi dosahujeme obvykle mnohem vyšších teplot! Pro vaření je lepší použít palmový nebo palmojádrový olej, olej z podzemnice olejné, kokosový olej nebo kokosový tuk. Slunečnicový olej raději vůbec nepoužívejte, svým složením není nutričně vhodným olejem pro lidskou výživu. To stejné platí pro olej sójový, ten také nekonzumujte.

Na pečení. Nikdy nepoužívejte ani extra panenské ani panenské za studena lisované oleje! Je to největší výživový hřích, kterého se můžete dopustit. Za vyšších teplot (přes 180°C) se tyto oleje přepalují a vznikají agresivní rakovinotvorné látky. Na pečení (teplota vyšší než 180°C) se hodí pouze tuky, které snesou vysokou teplotu. Ideální je máslo nebo přepuštěné máslo (ghí), anebo kokosový tuk. Smažíme-li, použijme s klidným srdcem vepřové sádlo, je to, z hlediska bezpečnosti přepalování tuků a tvorby rakovinotvorných látek, ta nejbezpečnější surovina!

 Margarínům a ztuženým tukům se raději vyhněte při všech úpravách. Jsou silně kyselinotvorné a lidskému tělu nedodávají žádný nutriční benefit.